The Robocop Kraus, Tokyo Sex Destruction
Koncert vzbudil vášně ještě dřív, než vůbec začal. Kde jinde než na Czechcore. Pár týpků mělo problém s velikostí strahovské Sedmičky. Nakonec si myslím, že kritickej počet 280 návštěvníků se ani nenaplnil a 007 by ještě pár desítek lidí v klidu spolkla. Naplnilo se tak proroctví těch, co vědí, že návštěvnost koncertů se nedá odhadnout z nějaké křišťálové koule, a že umístit koncert do větších prostor je risk, při kterém jde nejen o promotérovu peněženku, ale i o atmosféru, která by v poloprázdném větším klubu byla poloviční.
Po měření hygieniků se Sedmička přidala k čím dál tím delší řadě klubů, kde musí živá produkce končit s úderem desáté hodiny. Starost o duševní zdraví studentů ČVUT je obdivuhodná, mě se ale víc a víc líbí nápad nekuřáckých koncertů. V kotli se můžete v klidu nadechnout a nehrozí, že vám někdo vypálí špačkem cejch na čelo. Počet lidí, který tuhle dohodu akceptujou, podle mě pořád stoupá, i když pár rádoby volnomyšlenkářů, který si pod cedulí
Nekuřte rádi zapálí, se najde vždycky.
Výkop měli Španěláci
Tokyo Sex Destruction. Bohužel po nástupu druhé kapely už z nich v hlavě nezbylo vůbec nic. Možná tak křečovitej frontman, jehož roztleskávání diváků mě spolehlivě odehnalo na bar. Jejich rock´n´roll neměl tah, melodie, ani přesvědčivost.
The Robocop Kraus byli úplným opakem. Když chcete dělat show, musíte mít materiál. A toho mají Němci na poslední desce They Think They Are Robocop Kraus pekelnou zásobu. K tomu ještě přimíchali hitovky z přechozích alb a bylo vymalováno. Ideální koncert na relax. Nemusíte nad ničím přemýšlet, prostě jen stojíte a tancujete.
Nagy a VondráčkováPřed odletem volejbalové reprezentace na MS do Japonska sehráli naši borci v Sazka Aréně přátelák s Ruskem, před kterým proběhla slavnost k 85. letům českého volejbalu. Jako pinkal okresního formátu a člen svazu jsem měl vstup zdarma a tak jsem vyrazil do Hušákova létajícího talíře. Už po několikáté jsem se pobavil jeho vzkazem u vchodu, musí to být exot neskutečného formátu. Ani se nedivím Rejžkovi, že by ho nejraději pokousal. To tentokrát ale nebyla sranda jediná.
Při defilé bývalých mistrů světa přišel i čas na kulturu. Po dvou písních zapěli Peter Nagy a Lucka Vondráčková. Z hrůzou jsem zjistil, že to je asi poprvé, co se potkávám s klapáním huby na playback. Seděl jsem shodou okolností několik řad nad improvizovaným pódiem, "umělce" jsem tak měl přímo na talíři. Antikoncert roku, jasná volba.
Volt, Fetch!, Bumfrang3Poprvý jsem dorazil na Harfu, podivný (ale v tom kladným smyslu) místo ve Vysočanech (nebo je to Libeň?). Kupy nepořádku, chaos na baru a do toho celkem velká porce diváctva. Večer začali
Bumfrang3 někde ze vsi od Byšic. Upřímnej, jednoduchej punk / bigboš a k tomu projekce starejch instruktážních filmů. Zajímavým dokladem kutilství byla kytaristova konstrukce na efekty. Fajn rozjezd.
Druhý
Fetch! Netradičně jsem je viděl z boku, mohl jsem si tak užívat detailního pohledu pod ruce bubeníka. Hraje možná trochu splašeně, místama bych úderama trochu šetřil. Byly problémy se zvukem, což možná způsobilo, že tentokrát se mi zdál koncert o trochu slabší.
Přesunuju se před pódium, protože po zážitku z Freedimu čekám smršť. A je to tady. V Táboře na Freedimu nepomohla ani izolace v podobě provazů deště, na Harfě vás nezachrání nic. Na fyziku jsem byl vždycky tupej, takže nevím, jestli je
Volt jednotka proudu nebo napětí, ale tady už by byly nějaký ampéry stejně zbytečný. Smrtící lázeň. (Dvoj)koncert roku?
Konec Barakudy?Jako motorizovaná jednotka jsme zase překonali více než 50 kiláků, abysme v královedvorské Barakudě okoukli trojku
Gnu,
Lewisit a
Sulk. Moc nepřekvapí, že člověk na koncertě vidí stejný obličeje, jako o 100 km jinde. Zato místní nějak nechodí a Barakuda se tak ocitá nad propastí. Tohohle klubu bude velká škoda, zvlášť poslední koncerty na malý scéně byly výborný. Stejně tak, jako tenhle sobotní.
Začátek Ambry...Ledy se možná hnuly v Broumově. Zaběhlá Ambra, dříve diskodoupě nejhrubšího zrna, začala sázet na bohatší nabídku. Rozjezd je zajímavej, tak to snad pár měsíců / let vydrží. Prostor je to příjemnej, na klubový hraní vynikající. Místní úderka
Destroyer křtila svoje první CD a pozvala si několik hostů. Překvapením pro mě byli českoskaličáci
Los Candelabros a jejich punk alá Valašsko. Doplnili je ještě punkýši
Mizerie a dvě grind smečky -
Say Why? a
Needful Things.
... a ještě
Úplně jsem zapomněl na
Hunting Lodge a
Humans The Size Of Microphones na 007. K tomu ještě můžu přilepit
AIDS Wolf a
Gospel Of The Future. U některých kapel stejně nevím, co bych o nich napsal. To se prostě musí vidět...
