čtvrtek, září 22, 2005

Je libo revival?

Při rušení starého mailboxu jsem narazil na několik odchozích zpráv, které jsem si z neznámých důvodů schoval. Tuhle jsem si archivoval asi kvůli tomu, abych si dokázal, že dokážu být pěkně nekompromisní:) Jinak totiž odmítáme kapely slušně...

vážení přátelé
nabízíme pro váš festival na příští rok koncert skupiny Kabát Revival. Skupina odehraje koncert 1- 2 hodiny , složený z největších hitů sk. Kabát , včetně světelných a pyrotechnických efektů. Skupina úspěšně vystupuje druhým rokem na podiích po celé republice . Další informace naleznete na www.kabat-revival.com , kde jsou i ukázky v MP3. Cena za vystoupení je 10 000 Kč včetně dopravy. V případě zájmu o vystoupení se ozvěte co nejdříve , protože termíny na příští rok se rychle obsazují.
Pěkný den Z B


Díky,
ale o tak příšernou věc jako je revival, tak příšerný kapely jako
je Kabát, opravdu zájem nemáme.

S úctou osb


P.S. Nemůžu si pomoct, ale revivaly opravdu nemusím. V poslední době jsem dva zahlédnul. Jednalo se o kopie Jasné páky a Sepultury. Nevím jak u těch prvních, ale druhý revival minimálně ze dvou čtvrtin tvoří týpci, kteří mají i "svoji" kapelu - v tomto případě se jedná o deathmetalové Tortharry. Vkrádá se neodbytný pocit, že revivaly tu budou strašit ještě dlouho. Minimálně do té doby, než všem muzikantům dojde, že i malý ohlas na jejich snažení má větší cenu, než napařovaní se v reflektorech v cizím kabátě.

pátek, září 16, 2005

Voňavý hajcuk



Stručný návrat k týden staré akci. Se soudruhy Václavem, Márou a Jackym jsme vyrazili do Orlických hor na 3. Hajcukův nášup. Chlapci a dívky z Pěčína a okolních vsí ukutili v pěčínském kulturáku přehlídku místních a skoromístních souborů. Tentokrát jen soupis vystoupivších: Stepping Selfeater, Radio Jerevan, Worst Day, E.N.D., Rufus, 4 stück a pankáči se jménem, které se mi podařilo zapomenout...

Záblesky paměti: na troud sežehlé kuřecí stehno z místního grilu, sálem letící půllitr, máničky, pankáči, vidiekmetaláci (kalhoty spíchnuté z ubrusu Gambrinus + džíska + triko Iron Maiden) na jedné hromadě, Jackyho vítězství v nepovedené tombole (CD Avril Lavigne, děti moje), skleslý Ruben (hlavní to hybatel), naše strategická pozice na balkóně (doba přeje voyerství) a tak. Prostě povedená akce.

Když se zadaří, možná ukujeme s horaly v blízké době nějakou společnou akci.

Jo a kdo ví co znamená "hajcuk", nechť dá vědět. Stopy končí u rčení "smrdí jak hajcuk". Ni samotní hajcukáři víc netuší. Dejte vědět vaše tipy.

pondělí, září 05, 2005

Unsane a 11 předskokanů



Začínám v pátek v Broumově. Kulturní komise města Broumova (sic!) uspořádala Rockový konec prázdnin. Za dumpingovou cenu 40 korun jsem proklouznul do areálu dětského hřiště, abych se tady cítil pomalu jako důchodce. Starších dvaceti let aby tady člověk pohledal. Začátek patřil začínajícím kapelám (OVRS - neslyšel jsem, Mizérie, Štafle, 4 akordy a spousta zábavy), které mají na pažbě jen několik málo koncertních záseků, což je chtě nechtě slyšet i vidět. Když vydrží nadšení a nasazení, s kterým do toho všechni jdou, tak je v Broumově do budoucna vystaráno. Více odehráno už mají Masterpiece, Imodium a Destroyer. U těch prvně jmenovaných to bylo určitě znát, jen ty hlášky mezi písněma... Imodium jsem neslyšel, neb nás přemohl hlad a druhý souboj s nabízenou klobásou nepřipadal v úvahu. No a Destroyer by se měl pokusit napřít energii do sevřenějšího bloku, několik coverů za sebou taky nesvědčí o jistotě, co chce kapela vlastně hrát. Večer končili hosté z vnitrozemí. Kytarovka Nil, podle plakátů přítomná zřejmě kvůli tomu, že uspěla v soutěži s bublinkovou limonádou a celkem humorní Cocotte Minute. Pak už jen skočit na kolo a v mraze jak v ruským filmu došlapat do postele...

Sobota a hurá na Zděřinu. Tohle zábavní zařízení je zajímavý ze dvou důvodů. Víc svým umístěním v hlubokým lese, míň už pak svojí příšernou dramaturgií. Jednou za čas se tady objeví i něco zajímavějšího. Dorážíme brzo, má se začínat v 18 hodin. Když ale zjistíme jízdní řád večera, rozhodujeme se pro radikální řez. Místo Take it easy bandu a Transfusion dáváme přednost televizní zábavě. Naši gladiátoři bojují v Rumunsku o body do kvalifikace pro mistrovství světa. Televizi a točený pivo nalézáme v maringotce kousek od Zděřiny, boj může začít. Co to ale vidíme? Celkovou neschopnost našeho mančaftu převálcovat Rumuny, kterým už v týhle kvalifikaci o nic nejde. Jako maják vyniká svou bojovností a uměním Jenda Koller, nechť mu patří titul "muž zápasu". V publiku v maringotce probíhaj neustálý půtky, jestli za prohru můžou (ex)sparťani nebo (ex)slávisti. Bohužel to nezvládli všichni, doufám, že mistrovství nebude bez naší účasti... Zpět k muzice. Po návratu šteluje nástroje Blue Effect po injekci mládí. Z uctivé vzdálenosti sledujeme probírku starých hitovek, bohužel doplněných několika songy od Walk-Choc-Ice. Pak to přichází. Peklo na zemi, divočina v divočině, Wollongong. Propadáme divokýmu tanci a vycházíme naprosto zpocený a spokojený. Tahle muzika udolala i tohle diskotékový doupě neřesti. Zakončuje Sepultura revival - čas dát si poslední pivo na baru a vyrazit domů. Taxikářovi naštěstí nevadí náš nadpočet, ani moje rozbitý brejle, který při Wollongong dostaly ránu z milosti...

Všechny rány se dohojily při nedělní cestě vlakem do Prahy. Bohužel není kumpán, takže výstup na strahovskej kopec musím absolvovat sám. Večírek začíná Lyssa v nejlepších letech. Pomalu, precizně, zabijácky. Do hlavy vám vtlouká svý slogany a nemůžete než jen cloumat hlavou do rytmu. Pak se vynořují Unsane. Už podle vzhledu je jasný, že chlápci nebudou hrát jemnou muziku. V rychlosti nazvučí a začíná inferno. Kapela je hecovaná kořalečníkem od sousedů a jeho výkřiky Slovakiáá, přede mnou změť rukou a nohou, z davu se vynořujou a zase mizej postavy v záchvatech blaženosti. Koncert jen trošku brzdí ladění mezi písněma a bubeníkova sólíčka. Jinak ale neskutečný zakončení víkendu a čelní místa v žebříčku "Koncert roku" se hejbou. Ale sesadit The Paper Chase z první příčky nebude asi snadný...

čtvrtek, září 01, 2005

Minirozhovor: Petr "Spacák" Staněk



Již tuto sobotu se sejde na Zděřině u Police nad Metují celkem pestrá směs kapel (Blue Effect, Wollongong, Transfusion, Take it easy band, Sepultura revival). Jedním z "pachatelů" je i Petr "Spacák" Staněk. Koncerty pořádá několik let, na Broumovsko za tu dobu přivezl spoustu zajímavých souborů. Tady je minirozhovor, který berte i jako pozvánku na zmíněnou akci.

Vzpomeneš si ještě na první akci, kterou jsi pořádal? Co tě k tomu vedlo?
Motal jsem se kolem akcí mých kamarádů počátkem 80.let (legendární Šonov Standy Pitaše, Žatec atd.), v roce 84 jsem letěl ze školy (kvůli účasti na "zmasakrované" akci v Hronově-Zbečníku, byl jsem již v podmínečném vyloučení...), o rok později pořádal neméně legendární akci v bezděkovském pohostinství Miki (krycí jméno estébáka Michala Bártka, tehdy našeho kamaráda...). Na Broumovsku proběhly ještě další super akce, takže jsem měl skvělou školu! Toho jsem využil a na samém sklonku socialistického období jsem zorganizoval ve Vernéřovicích koncert, na kterém vystoupila Nátěrová Hmota (H.K.), INŽENÝR KAŠPAR CSc. (Sev. Čechy), ježíš.......... a další formace...jo - hypersuperpolulární AKU-AKU (Teplice v Č.) a ještě něco. Byla to skvělá, tedy vydařená akce! Tehdy ještě jezdili lidé v podstatě z celé republiky, a tak se do malého vernéřovického pohostinství vtěsnalo kolem 500 lidí! Na MNV v Meziměstí jsem nahlásil, že se jedná o soukromou oslavu mých přátel a kontrola se strašně podivovala, jak to, že můžu znát tolik lidí! Cha, cha!

Jsi aktivní jako výtvarník, zkoušel jsi to někdy s muzikou?
Mám hudební hluch - takovou kapelu již měl v H.K. Slaďák (Hudební hluch). Namísto toho jsem se více než s výtvarníky kamarádil s rockery - především s klukama z hradecké MEAT HOUSE CHICAGO I.R.A. a undergroundové legendy UMĚLÁ HMOTA. Hudba je pro mne však důležitou inspirační složkou v mé výtvarné práci... Zajímavé (pro mne) však je, že mívám v hlavě celé hudební kompozice, ale jelikož neumím zpívat, tak je nemám jak zaznamenat... Až bude věda dále, tak to snad z toho mozku půjde nějak vytáhnout... Do dneška mne však můj hudební diletantismus mrzí, protože na výtvarníky neletí baby tolik, jako na rockery... (A přitom jsme lepší!)

V sobotu pořádáš s Borkem a Jindrou akci na Zděřině. Bude mít večer nějakou "vychytávku"?
Myslím, že vychytávkou bude Radim Hladík - je to poctivý a výtečný muzikant, který má díky svému umění respekt. No a o další vychytávce nevím - leda bych provedl třeba striptýz... Až bude potřeba vyhnat lidi - cha, cha!