středa, října 12, 2005

Odložené důležitosti

Protože posledních pár dní bylo opravdu málo času, nahromadilo se několik restů... Na krátkou reflexi tedy čekaly následující hudební a sportovní události:


Doubický jedenáctiboj, 1. ročník
Celkem 6 odvážných sportsmanů (Proky, Chuzna, Orty, Vomuch, Pavlus a osb) se zúčastnilo víkendového klání na Prokyho chatě v Doubici. Své umění borci předvedli v následujících disciplínách: stolní fotbálek, hod oštěpem, hod na koš, sprint 60 m, petanque, ping-pong, střelba ze vzduchovky, fotbal, přespolní běh a šipky. Po první disciplíně se ujal vedení Vomuch a držel ho po celý víkend. Až závěrečná diciplína vymrštila do čela osb, tedy autora těhle řádků (kdo by se sakra nepochlubil). Vysloužil jsem si od Prokyho přezdívku atletická kurvička, což ukazuje, v kterých disiplínách se zadařilo. Naopak beznadějně poslední místo na mě zbylo ve stolním fotbálku a ping-pongu. Uznání si zaslouží všichni borci, některé výkony se zapíšou tlustým písmem do doubický kroniky. Jediným zklamáním bylo umístění Prokyho, ve svých plánech pomýšlel na vyšší příčky.

Teplickej nohec
Už kdovíkolikátý ročník turnaje v nohejbalu. Tradičně sportovně vyhecovaná atmosféra. Žádný tým nenastoupil ve své "klasické" sestavě, za teplické chyběl Ročos, toho času na studijním pobytu ve Španělsku, kvůli absenci Majkla byla rozetnuta jeho neporazitelná dvojka s Lukášem. I přesto ale Lukášův team Znouzectnost (Lukáš, Klíca, Krysa) bral první místo. Gratulace a uznání. Druhý flek patřil Teplicím (Václav, Vepřuňk, osb), třetí skončil team Nevotravuj (Radka, Jacky, Rybíz). Bramborová placka patří teamu, který přijel s jasnou ambicí - vyhrát. Místo toho ale Jetřichov C (Kamil, Týza, Pepek) předvedl blamáž. Prohru s týmem, kde nastoupila ženská, bude Kamil trávit ještě pár let. Poslední 2 příčky brali broumovští nohejbalisti - jména doplním, jen co budu mít ty složitý názvy před sebou.

Pankovačka & fotbal
Akce v Hejtmánkovicích pořádaná jako rozlučka s Laxním přístupem, který se na chvíli odmlčí, neb členové prchají do zahraničí. Viděl jsem jen 4 akordy a Destroyer, pak už bylo nutné vyrazit na fotbal. Naši nastoupili proti Oranjes, jak to dopadlo, vědí všichni. Dneska ve Finsku to snad bude lepší, MS v roce 1990 si už pomalu přestávám pamatovat!

Strahov Open Air
Studentská veselice přilákala na Strahov hordy lidí. Přestože podobný akce nemám moc rád, vyrazil jsem na kopec za muzikou na 007 (peníze na Giru do Akropole prostě nebyly, co se dá dělat). Možná se už trochu opakuju: skvělej nářez Dětí deště, ještě lepší Wollongong chystající se na svý evropský turné. Naopak Dirty Airlines nevýrazný, bez šťávy a nápadu... No a na závěr na ploše Tata Bojs z Hanspaulky. Přišli pěšky?

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

jjj, bohužel slovo blamáž nevystihuje úplně přesně nepochopitelné selhání Jetřichova C. Kamil

osobic řekl(a)...

Tak jak to nazvat jinak než blamáž? Průser?:)

Anonymní řekl(a)...

připomíná mi to dvojí selhání Holanďanů s Moldavany,bohužel pro ně to nemělo fatalní důsledky;
nepochopitelné selhání našeho výběru plného hvězd se bude ve společnosti sportsmenů dávat k lepšímu ještě dlouho...