středa, listopadu 28, 2007

Třikrát TAV



Minulej (teď už předminulej) týden mi, i díky několika náhodám, přihrál třikrát do cesty This Aint Vegas. Nevyužít příležitost vidět je? To bych si vyčítal ještě pěkně dlouho. Byly to tři relativně odlišný koncerty a i ten nejhorší z nich byl perfektní.

První příležitost byla na strahovský Sedmičce. Ta byla příjemně zaplněná a bylo poznat, že většina lidí nejde naslepo. Není se co divit, TAV tady předtím zahráli už dvakrát (pamatuju první koncert v doprovodu Kill Yourself) a pokaždý se vyrojily pozitivní ohlasy, takže slabá návštěva se ani nedala čekat. Těšil jsem se hlavně na skladby z desky The Night Don Benito Saved My Life, která je jejich posledním dlouhohrajícím zásekem a marný čekání to nebylo. Největší hiťasy sklízely aplaus a nadšený reakce lidí už při svým začátku. Při porovnání kousků ještě starších a třeba novýho singlu Short Term, Long Term je vidět, že kluci se přestávaj bát sladších melodií a "měknou". To je ale dobře, protože jim to jde od ruky a příště na ně přijde aspoň víc holek. Suma sumárum, další z perfektních koncertů na 007. K tomu přispěli svojí nadupanou půlhodinovou smrští předskakující Elektročas. Mluvil tady někdo o objevu roku?

Na druhej den v Liberci to bylo o něco horší. Návštěva v Casta Clubu nevylezla ani na 50 hlav a začátek pocuchalo lehce nešťastný vystoupení Need Of Activity, kteří protáhli svůj set na celou hodinu a to bylo fakt moc. This Aint Vegas šli do koncertu na tři čtvrtě plynu, oproti Sedmičce mnohem míň komunikovali s lidma (snad pocit, že na "venkově" nebudou rozumět anglicky?), ale nakonec se koncert solidně rozjel až k přídavku.

Neplánovaný vyvrcholení série ale přišlo v sobotu. This Aint Vegas neplánovaně přišli o koncerty kdesi v zahraničí a místo nich se narychlo uskutečnilo ještě pár koncertů po celým Česku. Já jsem plánovaně vegetil na kamarádově chalupě v severních Čechách. A co rokenrolovej čert nechtěl, zrovna jen pár kilometrů od Dolního Podluží. Po hodince chůze a dvou zastávkách ve vlaku jsem se už motal kolem avizovanýho místa koncertu, ale furt nic. Až jsem si všimnul, jak dvě postavy mizí v chaloupce pod cestou. A byl jsem doma. Klasická venkovská světnice, bicí, aparáty, kamna, gauč a improvizovanej výčep. Na pódiu se už štelovali Bugmen a musím přiznat, že se mi líbili mnohem víc, než při předskoku Awesome Color - tam působili nervózně jak maturanti. Tady to bylo ideální přivítaní. This Aint Vegas ale vytáhli ještě těžší kalibr a celou chaloupku dostali na kolena. Ve vydupaným přídavku přišel i nejlepší moment celýho trojkoncertu. Jeden z kámošů kapely stojících vzadu u merchandise zařval Are you ready? a odstartovaná pecka Been Party mě učinila spokojeným a šťastným. Škoda jen, že jsem hned po koncertě musel kvůli sjednanýmu odvozu zmizet - tuším, že po TAKOVÝM koncertě musela zákonitě přijít pořádná afterparty.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Afterparty bala hutná, k poslechu i tanci hrál elektronek z River for Sale. Tvé nadšení z koncertu sdílím beze zbytku. Snad jen tu mezinárodní strkanici v půl třetí ráno jsem vidět nemusel. ale to už jsem nasedal na bicykl.