Kozy a indiáni do parlamentu

Předvolebnímu hemžení asi unikne málokdo. Všemožní "talenti" slibují ochranu před islamizací, jízdné v MHD pro důchodce zdarma, anexi Maroka nebo více hřišť a méně fetování. Když jsem si prolistoval hlasovací lístky v našem kraji, narazil jsem na jednom z nich na dvě známá jména: za Stranu zelených na Královehradecku táhnou do boje Stanislav Penc a Martin Věchet.

Stanislav Penc, už asi navždy označený nicneříkající (nebo spíš hodně výmluvnou?) nálepkou "aktivista", se dokonce vymrštil do čela kandidátky. Mě osobně se při zmínce o něm vybaví Kozí mejdan, který pořádá každoročně na usedlosti v Milkovicích. Už je to pár let zpátky, co jsem tuhle akci navštívil. Panovala tam specifická atmosféra, všechno frčelo jakýmsi organizačním samospádem. Stal jsem se článkem řetězu, který přemisťoval cihly z provalené zdi stodoly. Po práci měla přijít zábava. Kapely se ale smrskly na jeden obskurní soubor, který tady zřejmě trávil celý týden a zkoušet začal maximálně před měsícem. No nic, pivo bylo (půllitry ani kelímky ale ne), kámarádi taky, takže zábavu si člověk nějak zařídil. Po akci jsem ale zachytil rozhořčené reakce kapel. Zadarmo si přijely zahrát, ale na místě je čekaly jenom problémy s elektřinou a nekonečné hádky o to, kdo kdy vystoupí. Jestli se zelení do parlamentu dostanou, bude mít Penc prostor dokázat, jestli byl milkovický chaos chtěný a "organizovaný" nebo "klasický", totiž neřízený. Média mu budou určitě věnovat dost pozornosti.

Šance na zvolení Martina Věcheta je jasná - nulová. V Podkrkonoší běhají fámy, že letos se nebude věnovat pořádání tradičního Trutnov Open Air Music festivalu, což nahrává různým konspiračním teoriím. "Trutnov" se vždycky trošku otíral o politiku: programový bulletin byl poslední dobou plný politických textů, jezdil sem prezident Havel, loni Penc telefonoval rovnou z pódia Paroubkovi. I Věchetův přístup k politice byl vždycky jasný - směska někdy i trošku naivního aktivismu a následování Václava z Hrádečku.

Obě "máničky" si umím v poslanecké sněmovně představit těžko, už jejich zvolení by pro ně bylo asi dostatečným trestem. Představa, že všichni, kteří chtějí mluvit do věcí veřejných, musí sedět na Malé Straně, mě celkem děsí. Silné hlasy z venku jsou taky potřeba...