#4

Jak říká nedostižný sporťák Pavel Čapek - přebírám "pomyslný štafetový kolík" a vybíhám...

překážka první, nejtěžší - čtyři zaměstnání
1. pořád ještě student, navíc s vlažným vztahem k brigádničení

překažka druhá - čtyři místa, kde jsem žil
Kromě domovských Teplic nad Metují vždy tam, kde jsem se nechal vzdělávat
1. Ústí nad Labem - Klíše
2. Liberec - Nové město
3. Plzeň - Bory
4. Praha - Holešovice

překážka třetí - čtyři oblíbené filmy
1. Dead Man
2. Lola běží o život
2. Markéta Lazarová
3. Knoflíkáři

překážka čtvrtá - čtyři knížky, které často otvírám
1. Petr Hrabalik - Viděno Sudem
2. Daniil Charms - Čtyřnohá vrána
3. ČD - Jízdní řád 2005/2006
4. Blažek, Uhlíř - Teorie regionálního rozvoje (bohužel)

překážka pátá - čtyři oblíbené tv pořady
1. Skoki Narciarskie na TVP
2. Studio Fotbal
3. Branky, body, vteřiny
4. sem tam nějaký koncert (naposledy Pixies)

překážka šestá - čtyři místa, kde jsem dovolenkoval
1. loni - Turecko
2. předloni - Rumunsko
3. předpředloni - Litva, Lotyšsko, Estonsko
4. předpředpředloni - Bulharsko, Rumunsko
...a všude možně jinde

překážka sedmá - čtyři oblíbená jídla
1. těstoviny
2. kuře
3. nakládaný hermelín
4. palačinky

překážka osmá - čtyři weby, které navštěvuji denně
1. Centrum
2. Freemusic
3. Silver Rocket
4. Broumov (oduševnělé debaty)

překážka devátá - čtyři místa, kde bych byl raději, než kde jsem teď
1. ve škole (byl bych totiž zdravej)
2. ve vatě
3. někde na horské chalupě...
4. ...ale i tady je nakonec dobře

čtyřpředávka štafetového kolíku
Z těch, o kterých vím, že sem chodí, má blog Honza. Zároveň má 3 spolupisatele, takže...

...jeden hudební

Myslel jsem si, že po každém koncertě sem napíšu pár slov... Asi tak 2 měsíce se mi to dokonce dařilo, ale narazil jsem na bariéru času a schopností a z původního plánu tak sešlo. Teď se pokusím kouknout zpět, startovní čárou budiž začátek roku 2006, konečnou pak poslední lednový den.

Po Silvestru v Jizerkách, kde jsme patřičně potrápili játra, běžky i místního hospodského, přišla chvíle oddechu. První zářez tak patří 12. ledna Kdyby psi a Fetch! v pražském Metroplisu. Měl patřit i Dr. Fleischman, ale ti cestu z Polska bohužel nenašli. Více bodů pro Fetch!, příště odstranit zvukaře a jeho ukrutné pyro a světelné efekty.

Následující víkend a Šrumec. Dopoledne se mi daří sehnat autobus na slíbenej odvoz, první klika. Začíná se po obědě vařením guláše. Přípravy, chaos. Zrovna rovnám věci na baru a přicházej první návštěvnice. Mohutně zatápěj pod kotlem, což se na nich později taky projeví. Začíná broumovská Mizérie, punkový štafetový kolík předává ostravským Aqva Silentia. Přijíždějí Houpací koně a Už jsme doma, začíná další kolo chaosu. Chvíli se motám u vstupu, konečně dorazilo pár lidí z Polska. Díky lidem v sále rozmrzá zámek u postraních dveří, takže stěhování hromady aparátu pro UJD bude jednodušší. Do toho hrají Houpací koně (hodně dobře), pod pódiem se klátí jejich věrnej fanoušek. Při UJD točím pivo, sakra zajímavá práce. Na závěr Monty Pičusův létající pes. V půlce setu je tady ale autobus, takže odjezd. Minule byl na palubě bordel, takže musím nedobrovolně dělat stevarda. Zvládám to, lidi jsou v klidu, zazní jen pár vět k řidičovi (šlápni na plyn, ať nám vlajou vlasy - oblíbená hláška opilejch cestujících). Jedu až do Náchoda, autobus pokračuje do Jaroměře, takže pro mě přijíždí Roman, díkes. Při čekání kafe a soda s Márou v nonstopu, na místo činu se vracím asi v 5 ráno. Na ochoze hrají pánové z MPLP, 2 z nich to vydrželi až do 9.30!! Poslední divák odjíždí krátce po poledni, Šrumec končí. Jak to viděli pánové z Houpacích koní, zjistíte tady. Díky všem, co dorazili.

Za týden jedu omrknout diskodoupě Ocelové město v Broumově, zdejší kulturní komise tady začala pořádat koncerty. Provařeným Fourth Face předskakují místní Destroyer. Škola volá, proto jedu brzo domů. To se vyplácí hned v úterý 24. ledna. Po zmáknuté zkoušce potřebuju vypustit plyn, proto míříme do Vagónu na Echt! Tuhle kapelu mám prostě rád, dokonce zahráli i pár nových věcí, dobrej relax.

A pokračování příště...

...jeden fotbalovej

V mediálním olympijském přítmí se rozjíždí jarní část sezóny, jejímž vyvrcholením bude mistrovství světa. Už teď jsem si proškrtal dny mezi 9. červnem a 9. červencem – v tuhle dobu se bude každý rozumný tvor věnovat fotbalovému obžerství. Ale do června pár dní zbývá, takže jak je doma?

Přestupové okénko se pomalu uzavírá. Jak už to tak bývá, nejvíce mě pobavila Slavia (a to ji nepřeju nic špatného, naopak). Angažovala ex-sudího a korupčníka Pučka, který tak s mistrem Leškou utvořil neodolatelné bafuňářské duo. Zbavila se Latky, odchodem zimy je ale angažmá fantomase Gedeona v lichtenštejnském FC Vaduz. Pamatuju si, jak jsem kdysi v Hradci přihlížel debaklu horalů v poháru UEFA, snad od té doby trochu ve fotbalovém umu pokročili. V posilách se naopak vyjímají maďarský šutér Hercegfalvi (přicházející z posledního klubu 1. ligy v Uhrách), chorvatský bek Aračič (ano Makarskou zná skoro každý, ale v souvislosti s fotbalem?) či Brazilec Rodrigo. Přejme sešívancům, aby se aspoň jedna zahraniční posila, Slováky nepočítaje, prosadila v naší lize aspoň jako Ašanin blahé paměti…

V exotických západních vodách zalovila i Sparta a v rudých teplácích po letenské pláni pobíhá Švýcar Lustrinelli. Vypadá nadějně, myslím, že bude větším přínosem než karbaník Řepka. Kam to rudoši dotáhnou? Nevypadá to z jejich pohledu špatně, protože všichni lepší borci z ostatních klubů zmizeli do Turecka. V lize tak zbývá už jen houf motáků. Jak třeba vedoucí Liberec bude dávat góly, zůstává nadále tajemstvím.

Pokud koukneme o patro níž, vidíme jak hradečtí Votroci ladí a leští stroj k jízdě do první ligy (krásná výhra 1:0 v přípravě nad divizním Letohradem). Takže zbývá položit si otázku: Kdo doprovodí Hradec při postupu do nejvyšší soutěže?