středa, října 12, 2005

Minirozhovor: The Chancers



Do Jetřichova v sobotu dorazí mimojiné ska sebranka The Chancers. Na pár dotazů odpověděl jejich saxofonista Honza Vedral.

Proč je podle tebe ska v současnosti v Česku tak populární? Myslíš, že vlna zájmu brzo zmizí nebo bude trvanlivější?
Na to se ptejte nějakého sociologa. Boom ska na konci devadesátých let u nás znamenal hudebně něco nového. Něco, co je taneční, agresivní, hráčsky zajímavé a s názorem zároveň. Jako všude ve světě samozřejmě hlavní vlna po pár letech opadne, ale lidi, kterým se tahle hudba jednou dostala do srdce už se toho asi nezbaví. Protože ska není jenom hudební žánr, ale když chcete, tak hlavně životní styl. No a taky se líbí holkám, protože to jsou povětšinou hezký zpěvný písničky...


Které domácí kapely motající se kolem ska se ti líbí?
Od vydání jejich debutového CD Rude 66 mám čím dál tím víc v oblibě pankrácké 2v1, kteří sice jako spousta módních mladých amerických kapel kombinují punk se ska, ale zároveň – čímž vyčnívají - do toho dokáží dostat duši a napsat dobrý vály. Neuvěřitelně to funguje hlavně naživo. V současné době u nás funguje na slušné úrovni víc ska kapel než v celé Británii v období 2 tone, takže těžko vyjmenovat jenom pár...

Váš poslední singl se jmenuje Away From The Flock a je předzvěstí nového alba. Kdy album vyjde a hrajete už nějaké nové věci na koncertech?
Patříme mezi ty kapely, které před natočením desky testují songy naživo, takže hrajeme. V současné době máme kompletně připravených asi deset písniček a rozepsaných a rozaranžovaných přibližně dalších deset. Vydání plánujeme na první pololetí 2006, ale stát se může samozřejmě cokoliv. Chceme si dát záležet a neuspěchat to. Ještě před samotným cédéčkem si ale chceme udělat radost a tak plánujeme split 7“ vinyl single společně s výtečnou britskou partou The Big.

Koncertovali jste v klubech celé Evropy, na obřích festivalech (Sziget apod.). Hráli jste už někdy ve vesnickém kulturáku?
Ha ha, a ne jednou a ne jenom v Čechách. V Paříži to byl městský kulturák, v Německu mládežnická centra, v Británii klub skútristů a na Slovensku echt KD s hnědými potahy na sedačkách. Ruku na srdce, lepší starej dobrej kulturák než některé vybrané německé nebo rakouské squaty. Ale my hrajeme rádi všude, kde to lidi chtějí. To je myslím základ, bez kterého nemá smysl vůbec dělat muziku.

Žádné komentáře: