středa, října 26, 2005

Kapely, zvukař, barmani a prázdno


V titulku je popsaná situace, kterou každý z vás už určitě zažil. Vyrazíte na koncert (v horším případě ho dokonce pořádáte) a těšíte se na muziku a lidi. Kapely dorazily, se zvukařem řeší poslední detaily a vy zatím stojíte v koutě s desítkou v ruce a dumáte, jestli těch pět lidí na baru tvoří definitivní sumu návštěvnictva. Právě takové akce dovádějí některé jedince (ano, občas i mě) k trudnomyslnosti a k nikam nevedoucím úvahám. Proč lidi na koncerty nechodí?

(Ze zřejmých důvodů, které by nabořily celou tuhle úvahu, úplně vypouštím z hlavy akce s dobrou návštěvností. A stesky samozřejmě nevypouští jen promotéři koncertů. Lidi nechodí do divadla, do kina, na fotbal, na hokej, na výstavy - jak je možno slyšet všude kolem.)

Vždycky překvapí neúčast těch nejhalasnějších kritiků. Nikde se nic neděje, tohle je kraj kde chcípnul pes, v Praze, tam to je lepší. Kecy u piva jsou ale většinou jedinou aktivitou, kterou dotyčný jedinec k návštěvě koncertu vyvine. Když přijde na věc a poblíž je nějaká akce, tak jako naschvál dojdou peníze, umře tchýně, z patnácti kilometrů se stane nepřekonatelná vzdálenost, není čas, kámoš slaví narozeniny a musí se jít do hospody, ... Důležitá je i účast "dobrejch" kapel, tedy těch, které splňují werichovská kritéria "to je blbý, to se bude lidem líbit". Tyhle důvody by se daly se zavřením obou očí pochopit, když ale přijde řada na absurdní výmluvy, to je teprve něco. Na akci hraje mezi pěti ostatníma jedna kapela, kterou potencionální návštěvník nesnáší. Takže nejde. Šenkýř točí Opata (pro přespolní: pivo z Broumova, tady je odkaz). To se nedá pít, tam nejdu. A tak dále a tak podobně.

Nezbývá ale, než se přes tohle všechno přenést a zkoušet to dál. Hlavně nepropadnout skepsi, jako jeden známý, který se podle svých slov pro úplnou ignoranci lidí hodlá ponořit pod hladinu a stát se pouhým pasivním konzumentem. Protože co je lepšího, než to, když i ono minimum lidí odchází z akce spokojených.

A na závěr se ještě sluší poznamenat, že k sepsání tohohle nesmyslu mě inspirovaly tyhle dva (první, druhý) články.

Žádné komentáře: