Trošku jsme váhali, kam se v sobotu vydat. V zapadlé šonovské hospodě měl vystupovat Petr Váša, v náchodském Vatikánu se chystal další díl Durchfall Festu. Pár dní předem jsme se rozhodli pro Náchod. To jsme ale ještě netušili, že nakonec nezahrajou Děti deště a že na celý Durchfall sedne o trochu víc much, než by mohlo. Bystřejší z nás zpozorovali Vášu aspoň při cestě do Náchoda v protijedoucím vlaku.
Koncertuje se přesně v tom sále, který vidíte na obrázku. Sametové obložení stěn, jen místo přednášejícího pána (mimochodem zajímavé téma - Racionalizace chovu včel) si dosaďte kapelu. Publikum dodržuje zasedací pořádek stejně tak jako přátelé včelaři. Prostředí nic moc, ale když se sál zalidní, je tam nakonec celkem útulno. Podnik se chystá na rekonstrukci, takže akce byla využita k dopití zásob. Bohužel strašně brzo došlo pivo, což vyústilo až v emigraci několika návštěvníků. Restauratér přeci jen mohl počítat s přítomností desítek vyprahlých mládežníků a přikulit nějaký ten soudek navíc.
Trojicí želízek v ohni byly kapely Vincent Vega, Sulk a Elektročas, orchestry Veso, Jo!Ska a Vyxlaj Want jsem si nechal jenom proplout kolem hlavy. Pánové pojmenovaní podle nějaké filmové postavy, jak jsem byl kumpány dovzdělán, trošku doplatili na podivnej zvuk. Strašně byla slyšet basa a podivně pleskavej zvuk kopáku, kdežto kytar šlo dopředu málo. I tak mě ale přišlo, že kluci sice věděj co chtěj hrát, jen ještě nevědí, jak na to. Věřím tomu, že časem si to sedne a po Česku bude běhat další zajímavá indie kytarovka. Tou už mi přišli být domácí Sulk. Sobotu ale odehráli jen jako duo kytara - bicí. Oproti "plné" sestavě to bylo nervnější a temnější, taky ale bohužel hodně monotónní. Nejvíc mě vzali Hradečáci Elektročas. Intenzivní nátlakovej noiserock, to mají mazlíčci rádi. Možná to je kravina, ale připadlo mi to, že konečně někdo pozvednul prapor, pod kterým válčili pánové z Dead House Chicago I.R.A.
Tváře, které jsou pouhými kusy masa, hvězdy jsou bezpochyb andělé na baterky...
Žádné komentáře:
Okomentovat