Čtverec ještě

Dolní Poustevna je městečko v nejsevernějších Čechách. Lisuje se tady pěnovej polystyren a veškerý služby jsou přizpůsobený Němcům - děvky, chlast a trpaslíci. Jednou za rok pročistí vzduch hudební festival. Nese jméno podle výletiště a střelnice v nádherným lesním prostředí kousek nad městem. Čtverec.

Letos (4.-5.8.) jsme tady byli podruhý, první návštěva byla předloni. Kromě příjemnýho prostředí nás sem nalákala dramaturgie, která se docela liší od dalších festivalů. Za každou cenu nesází na provařený jména a je hodně pestrá.

Letos už se hrálo na dvou pódiích. To menší na návěsu kamionu těsně přiléhalo k venkovní části restaurace, takže i celej prostor pro diváky byl pod střechou. To se ukázalo jako výhoda, protože skoro celou sobotu pršelo. Nevýhodou bylo hodně tragický ozvučení, který z několika koncertů udělalo zvukovej guláš - Děti deště za všechny. Při koncertu Těch syčáků vypadnul dokonce proud úplně a na dlouho. Z počátečního problému se ale vyklubala neuvěřitelná akce. Váša a jeho kumpáni si vystačili pouze se svýma hlasama a z pódia lítaly perly, od hříčky Lokomotivám se motají kola až po skladbu od The Who. Na "Návěs stage" stáli rozhodně za pozornost noiserockoví TYK u mikrofonu s Jobem (ex-L´Point), hodně čerpající třeba ze Sonic Youth. Mrazivou atmosféru jejich setu "doladili" ještě kluci z nedalekýho ústavu se svýma tanečníma kreacema. Pražáci nahradili původně avizovaný Poláky Instytut, kteří nemohli dorazit. Inu dovolená u moře je dovolená u moře. Povedla se i Labasheeda, syrově upřímná kytarovka. Návěs málem uvedli do pohybu Dr. Fleischman, taková to byla jízda. Popisky u kapel málokdy sedí, ale tady bych ona dvě slova - jazz core - dvakrát podtrhnul a bez rozpaků podepsal. Tečku na návěsu pak udělali rock´n´rolloví Flaming Cocks, ale pro výkon zvukaře a únavu (konec se protáhl před pátou raní) jsem odešel chrápat. Mezi tím návěs okupovala ještě kupa dalších, ale ne všem jsem věnoval tolik pozornosti, protože jsem je poslední dobou viděl několikrát (třeba Selfbrush) nebo jsem nevydržel víc jak 2 songy (Xavier Baumaxa). Speciální zmínku si zaslouží ještě Lidoví léčitelé. Podomácku vyrobené škopky s šíleným bubeníkem a zkušební hit Návštěva, to bylo to nejveselejší na celý akci.

Větší pódium, světácky jinak Freemusic stage, nabídlo:
a) starší prověřený tutovky jako Už jsme doba, Echt! či Garage, u posledních dvou jmenovaných navíc s absencí a nucenými zásahy do repertoáru (doma zůstali pánové Schilla a Macháček)
b) neskutečnej opruz v podobě Hypnotix, kteří donekonečna přidávali, i když jim tleskaly asi jedny ruce
c) příjemné Swordfishtrombones, které ale sráží do kolen salónní vystupování a zlá angličtina
d) energické FruFru s líbezným zvukem Bartošova steel drumu
e) drážďanské The Roosters!, kteří měli být odpovědí na The Hives, ale zoufale jim chyběly melodie (aspoň, že bylo nasazení)
f) a řádku dalších souborů, vždy uvedených dvojicí pošahaných moderátorů.

Ortel? Přátelská akce v příjemným prostředí, která nemá přehnané ambice ale o to fajnověji působí. Příští rok asi zase na viděnou!

Fotka je vypůjčená z webu maudCAFFE.net, kde najdete i další obrázky.