čtvrtek, prosince 01, 2005

Z kopce s Indies

Trafikant mi dneska zase vnutil nové číslo Rock&Popu. O něm samotném by se dala popsat kupa papíru, ale já ztratím slovo o bonusu, který byl k plátku přibalen - CD Možnosti Indies Records 2005.
Logo tohohle vydavatelství zdobí řádku disků v mojí diy polici. Jako "bigbítovej šovinista" ale musím smutně podotknout, že data vydání jsou snad jen z minulého století. Label se totiž přeorientoval už asi definitivně na folk, lidovky a všechno to, co se dá nacpat do škatule world music. K tomu si s Black Pointem tam a zpět přehazuje pár alternativců a postarších bigbíťáků.
Samozřejmě, že bych si z aktuálního katalogu něco vybral, ale zásadní záseky z minulosti budu oprašovat s větší radostí. Když si to tak zběžně nechám prolítnout hlavou (bohužel nejsem doma, abych mohl zírat na polici s CDs), musím zlatou medaili udělit královehradeckým Mad-Mouse Chicago I.R.A. za jejich opus magnum Bio-Corridor Again. S odstupem času se mě zdá jako nejlepší z toho, co tihle pánové natočili. Další příčky by patřily dalším jejich albům, pak třeba Michael's Uncle za My ale stále hledáme štěstí, ale nikdo z nás ještě není mrtev. Pohříchu trochu zapadla deska Slut nazvaná Luftganja, kde pražáci zaznamenali svoje okuzlení taneční scénou. Samozřejmě nemůžou chybět Už jsme doma, když bych měl vybrat, tak za všechny nominuju předposlední Uši. Na kazetě mám výtečné první bezejmenné Boo, taktéž bezejmenní první Despondancing stojí i po letech za poslech. Po letech jsem koupil i album Jolly Joker & PBU Pro-tlak, vzpomínky na hitovku Graboši byly neodehnatelné. Na další jsem třeba zapomněl, ale to není důležité...
Když teď poslouchám zmíněnou reklamní placku, tak nevím, nevím... Nechci někomu křivdit, či kecat do něčeho, čemu neroumím, tak radši budu mlčet:)

P.S. A co to má propána Ambrož s hlasem?
P.S.S. Záblesky z výběru: Budoár staré dámy, FruFru, Gipsy, Minuta ticha.

Žádné komentáře: